Pagingový systém ERMES

Evropský standardizační institut ETSI začal v roce 1989 vyvíjet evropský rádiový pagingový systém ERMES (European Radio Message System). Cílem bylo navrhnout pagingový systém splňující následující kritéria:

Mezinárodní roaming v zemích EU Možnost přítomnosti více operátorů v každé zemi Vyšší přenosová rychlost než starší systémy Sjednocení poskytovaných služeb Použitelnost jediného zařízení v celé Evropě

Tento standard byl dokončen v roce 1992, od kdy postupně začal fungovat v mnoha evropských zemích.

Zprávy zadávané přístupovými terminály se v sytému ERMES dostávají přes ústřednu a distribuční siť do základnových stanic a odtud jsou vysílány rádiovými vysílači k jednotlivým pagingovým přijímačům. Toto vysílání probíhá v pásmu 169,4 MHz až 169,8 MHz, v němž je umístěno celkem 16 rádiových kanálů se vzájemným odstupem 25 kHz. K samotnému přenosu je použito čtyřstavové FSK, přenosová rychlost signálu je 6,25 kbit/s. Přenos je zabezpečen ochranným kanálovým konvolučním kódováním a je aplikována metoda prokládání (interleaving), zvyšující imunitu vůči shlukům chyb způsobeným vícecestným šířením.

Na následujícím obrázku je popsána struktura dat, přenášených v systému ERMES. Přenášená informace je uložena v kódových slovech o délce 30 bitů. Ty jsou dále hierarchicky řazeny do různých datových bloků.

Nejdelší jednotkou je sekvence, trvající přesně 1 hodinu. Všechny sítě ERMES startují sekvence přesně ve stejný okamžik, což je zajištěno napojením na UTC (Coordinated Universal Time). Sekvence je dále dělena na 60 cyklů, trvajících 1 minutu. Každý cyklus obsahuje 5 subsekvencí, po 12 s. Těchto 12 sekund obsahuje 16 dávek (batch) označených A až P. Každá z prvních 15 dávek obsahuje 154 kódových slov o délce 30 bitů, poslední dávka obsahje kódových slov 190. Jedna subsekvence tedy obsahuje 15 x 154 + 1 x 190 = 2500 kódových slov. )

Aby mohl přijímač skenovat všech 16 rádiových kanálů (v místech, která jsou pokryta signálem více sítí), probíhá vysílání tak, že např. dávka A je vysílána první v rádiovém kanálu č. 1, osmá v rádiovém kanálu č. 2 (rádiový kanál připadá jiné síti) a šestnáctá v rádiovém kanále č. 3. Protože je adresa každého pagingového přijímače "svázána" s určitou dávkou, přijímač "hledá" svou adresu pouze v okamžicích, odpovídajícím příslušející dávce a rádiovému kanálu.

Na začátku každé dávky jsou synchronizační bity (2 x 30 bitů), následují systémové informace (3 kódová slova po 30 bitech) a poté pole adres (proměnný počet kódových slov,maximálně 140). Adresy jsou zde řazeny sestupně, přijímač se proto může  vypnout okamžitě, jestliže se v seznamu není jeho adresa. Jestliže se zde adresa vyskytne, přijímač přijímá dále a čeká na příchozí zprávu. Celý tento proces tedy výrazně šetří energii - protože přijímač je aktivní pouze v době, kdy by mu zpráva mohla přijít a ostatních okamžicích je vlastně vypnutý.

Začátek stránky

Tomáš Richtr
tomas@quick.cz

ČVUT v Praze
K332